HLUBOTISK / suchá jehla, mezotinta / 1974 -1980 /
 |  |
|---|---|
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
LITOGRAFIE / 1987-2000 /
 |  |
|---|---|
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |
Grafika mě zaujala už na umělecké škole. Také to pak patřilo mezi ty první umělecké pokusy, kterými jsem se snažila v sedmdesátých letech představit veřejnosti. Slova mistra grafiky Albína Brunovského, který mi řekl, že na to mám, byla zřejmě dost přehnaná. Dost jsem se od něho naučila, ale na to, abych u grafických technik zůstala, mi chyběl především zicflajš. Potřebovala jsem to mít hotové dřív, než se mi v hlavě zrodil nový nápad či představa. To se málokdy podařilo – vždy jsem to uspěchala. A navíc – než jsem uviděla výsledek, musela jsem vyrytý plech, pomalovaný litografický kámen či jiný pojednaný materiál dovézt do dílny v Hustopečích, kde jsem teprve tisk uviděla, a tam, už často s výsledkem nespokojená, nemohla nic měnit.
MONOTYP / 2020
 |  |
|---|---|
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
Z dob mého experimentování s různými grafickými technikami jsem si oblíbila techniku, u které jsem se snad nejvíc přiblížila představě o rychlém vyjádření svých představ. Tak vznikla řada černých monotypů, které jsem mohla upravovat, a z těchto zásob jsem vycházela také při výběru ilustrací pro knihu básní Lydie Romanské Poločas (Profil Ostrava, 1989), Obklíčení Sergeje Krutilina (NV, 1985) a nakonec v roce 2020 pro knihu ke dvoustému výročí J. G. Mendela.
MONOTYP / NEVYDANÁ KNIHA J.G. MENDEL 2022 / monotyp orig. návrhy stran.
 |  |
|---|---|
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |
V roce 2020 jsem přijala nabídku pracovat na projektu významné knihy k výročí J. G. Mendela. Autor, kterému jsem po zkušenostech z dřívější spolupráce věřila, měl o knize velmi ctižádostivou představu. Ta zřejmě už od samého začátku neodpovídala tomu, co si přál konzervativní zadavatel z kláštera. Mé první návrhy litografií se autorovi nezdály dost ambiciózní – byl přesvědčen o tom, že poněkud neurčité a abstraktní monotypy jsou to pravé ořechové. To už se mnou na knize pracovala skvělá umělecká knihařka, která pro knihu vytvořila zajímavé typografické řešení a důstojný obal. Věnovaly jsme té práci hodně času a energie, ale knihu v této podobě nakonec nepřijali. My dvě jsme se zadavatelem z kláštera vlastně nikdy nesetkaly, pro nás byl určující autor projektu.
GRAF. TECHNIKY V KNIHÁCH / VÝBĚR /
 |  |
|---|---|
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
V tehdejším nakladatelství Albatros jsem dlouho nebodovala, ačkoliv se za mě trvale přimlouval starý pan Holešovský – historik umění, který mé tvorbě věřil. Redakční rada mi nakonec v roce 1985 zadala texty knížky M. Kolosova Sbohem, školo! – zřejmě s přesvědčením, že takové téma nebudu chtít ilustrovat. Pan Holešovský mi však poradil, abych to přijala jako výzvu a zpracovala po svém – bez ohledu na jednotlivá příběhová témata se zaměřila na výtvarnou techniku, kterou už znal z mé volné tvorby a kterou určitě nebudou čekat.
Byla to dobrá rada – vlastně jsem jen dál pracovala s technikou, se kterou jsem zrovna experimentovala, a přizpůsobila ji danému tématu. Takže nakonec to přijali, a já pak od nakladatelství Albatros dostávala zajímavé zakázky na knížky pro děti.Tentýž princip zpracování zadaných knih s tematikou, která mě příliš nezaujala, jsem uplatnila už dříve, například v knize Vlčí dvůr Bohumíra Fialy (Blok, 1974, linoryt), Obklíčení S. Krutilina (NV, 1985, monotyp) nebo Hlas srdce – antologie české a slovenské protiválečné poezie (ČM, 1987, litografie). Pak už jsem si mohla dovolit některá témata prostě odmítnout.